Vidím to jasně...

25. ledna 2011 v 17:02 | Belatrix Lastrenge |  Jednorázové povídky
Když jsme byli malí ,vysvětlovali nám že máme pomáhat druhým.Když to tak vezmu tak to ani nebyla pravda.Vlastně si myslím že by se měl starat sám o sebe.Myslím si že kdyby to tak bylo , mohla jsem ušetřit spoustu slz.

Toho rána mě probudila melodie mého mobilu.Takového toho starého ze kterého se dá stěží zavolat,natož poslat esemesku.Jsem asi jediná kdo ho v dnešní době má.
Volal mi kamarád ze střední-chtěl vědět jak se mi daří jak se mám na univerzitě,že prý on se na žádnou nedostal a má už jenom poslední možnost.Prosil mě o pomoc.Já hloupá souhlasila.Ten grázl chtěl jen využít mé ochoty.Ale to už jsem jinde. Raději začnu od začátku.

Takže jeho prosbu jsem vyslyšela a dohodla jsem se s ním na tom že se odpoledne sejdeme v cukrárně na rohu třetí ulice a šestašedesáté.Né že by byl tak neschopnej a nepřišel na předem smluvenou hodinu,nepřišel vůbec.né že by mě to tak dožralo , ale spíš mě zklamal.Ovšem to nebylo nic proti tomu co vám chci říct.

Samozřejmě že mi od něj nepřišla za celý den ani esemeska , nezavolal , prostě nic.Jako by se pod nim slehla zem.Volala jsem mu , ale brala mi to pouze hlasová schránka.Poslední můj pokus byl též marný.

Týden se mi neozval.Když už jsem nedoufala zase se mi rozsvítil mobil a začala hrát známá melodie.Omlouval se mi a sliboval mi že víckrát se to už nestane.Hloupá káča která by mu ty jeho průhledné lži uvěřila.A já byla přesně taková.Tentokrát jsme se opravdu sešli.Dokonce mi věrohodně odvykládal svojí předem připravenou scénku o tom jaký je chudák a proč ho nevzali.Ale já už mu to baštit nebudu.

Ani nevím proč ,ale začala jsem ho utěšovat a přesvědčovat ho o tom že to bylo nespravedlivé.Ovšem nemyslete si , že jsem v této chvíli již podezření neměla.Ano ovšem , že měla.V klidu si nepřijde na naši smluvenou schůzku a pak se vymlouvá na samé prkotiny jako nějaké desetileté dítě.Tentokrát jsem to , ale stále nedala najevo a radši mlčela.

Nejhorší zjištění však bylo ten den kdy jsem se byla zeptat na ekonomku.Čekala jsem od něj hodně , ale tohle vážně ne.Myslela jsem si ,že alespoň s tímhle mi nelhal.Opak se stal pravdou a na škole mi řekli ,že přijatý byl.V tu chvíli se mi v hlavě honily nejrůznější myšlenky a hned co jsem vyšla ze dveří jsem pukla vzteky.

Tak on to na mě celou tu dobu hrál?!Jak je to možný že jsem se nechala takhle jednoduše oklamat?Ale jak říkám je asi nejlepší nikomu úplně nedůvěřovat.Protože někdo takový jako on si to ani nezaslouží.Netušila bych že po tom všem co jsem pro něj na střední udělala se mohl zachovat takhle.Ne!Tomu prostě nevěřím.A ještě takovouhle pitomost. Prej nedostal jsem se na vejšku ,pomůžeš mi?

To je vždycky samé ale nebo kdyby a na mě se nikdy nemyslí.Jen když něco potřebuje nebo si ze mě chce vystřelit.

Ale už mě to štve.Příště se nenechám takhle snadno napálit.Budu silná a nebudu všem věřit.Důvěřuj ,ale prověřuj,říkávala máma a já jí nevěřila.S tím je , ale konec.Čeká mě nový začátek a nikomu jako je on už nevěřím.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Kett Kett | Web | 29. ledna 2011 v 13:36 | Reagovat

děkuju :)
Tak to nevadi vit ze ji nemusis kazdymu se libi jiny styl hudby :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama