Nespravedlnost

11. prosince 2010 v 19:03 | Billie Roschet |  Jednorázové povídky
Mám strašný vztek.To je tak šíleně nespravedlivé.Jak někdo může bát tak nespravedlivý...probleskne mi hlavou jednoho obyčejného pátečního rána,když mě zase přede všemi nahlas poníží.Naprosto zřetelně vnímá mou bolest.Těší se z ní.

"Jen se na ní podívejte jak je ošklivá!"prohlásí opět Sebastian.Mám sto chutí mu říci aby už mlčel,nakonec se ve mě však nenajde tolik odvahy mu to přede všemi povědět.Zmohu se jen na povzdech a se slzami v očích se rozeběhnu směrem k záchodům.

Sedím zde dlouhou dobu a přemýšlím jak může být tak krutý.Když pomyslím na to že to kdysi byl můj nejlepší přítel zhnusím se.

Po hodné chvíly výjdu na chodbu a vemu si školní tašku,nikdo z žáků už ve škole není.Jsem tu sama až ted můžu nepozorovaně uniknout domů.

Zde mě netrpělivě vyhlíži matka.Vejdu do předsíně.Vrhne po mě vyčítavý pohled a vyprskne:"Kdepak si byla?"v duchu napočítá do deseti , sklidní se "Angie....Měla jsem o tebe strach , drahoušku. Proč mi to děláš?"

"Já nechtěla mami."povím smutně a sundám si brašnu , položím jí na zem vedle botníku.Zamračí se."Poslední dobou se chováš divně!Chodíš pozdě ze školy , nenosíš dobré známky.Děje se něco?"

"To je v pořádku.Neboj já se zlepším. Uvidíš."rozseknu debatu a vytratím se ve svém pokoji.Zapnu počítač.Na internetu si vyberu poštu.

Už se nenechám takhle ponižovat , už mi ublížil dost. Zadám tedy adresu jeho e-mailové schránky a zmatečně píšu.Nevím sice přesně co bych mu měla vykládat, ale něco nakonec stejně napíšu.

***
Už podruhé jsem na počítači.Odepsal mi.Myslela jsem že se v něm nalzne alespon trocha úcty k lidem a omluví se mi za své nepřiměřené chování vůči mě.Nadává mi znova , píše že ho nemám otravovat zbytečnostmi a však mě to nedá a kliknu na "ODPOVĚDĚT".Detailně mu popíšu co mě trápí , avšak nedoufám že by mě snad jen maličko chápal , snaží se udělat dojem před kamarády a tím mě vystavuje celoškolnímu posměchu.Nechápu proč si zasedl zrovna na mě , co jsem mu kdy udělala.

"Milý Sebastiane,
doufám že si můj dopis přečteš a uvědomíš si co všechno od tebe musím vytrpět.Nechápu co sice proti mě máš ,ale prosím tě o trochu úcty."natukám po dlouhé chvíly.

***
O rok později.

"Dopis č.45"
" Já se ti pomstím , ty si nezasloužíš přátelé."
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Katka J. Katka J. | 13. prosince 2010 v 16:08 | Reagovat

Umíš překrásně psát povídky. Mohla bys být třeba spisovatelkou. Jsi vážně moc moc dobrá! :)

2 billieroschet billieroschet | Web | 16. prosince 2010 v 18:36 | Reagovat

[1]: Hehe , díky kát´o:D
Budu o tom uvažovat , ale myslím že jen jako o koníčku:)

Víš co bude šami?
POPELÁŘKA:D.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama