Zverimex

25. října 2010 v 11:36 | Billie Roschet |  Jednorázové povídky
To je celkem nová , kratičká povídka o jedné holce z předměstí které má začít zítra nový školní rok:)

Drobná dívka z předměstí. Jo tak to jsem já. Dalo by se to tak říct.
Ani nevím proč , ale už to tak bude. Je mi čtrnáct.Chodím do osmičky.
Učím se průměrně.

Otevřu pomalu dveře do svého pokojíku , pohlédnu na svůj tolek . Stojí
tam fotka.Spousta papírů a učení . Zítra začne škola , musím si užít poslední
den prázdnin, rozjedu to:) Ne nijak moc ,někam půjdu , projít se na čerství
vzduch, popřemýšlet.Ani nevím proč ale prostě se mi nechce jít s tlupou
kamarádek nakupovat.Nikam.Chci bít sama se svým králíčkem.Vemu
ho na vodítko a půjdeme třeba do zverimexu ,koupit spolu nějakou dobrůtku.
Má to rád a mě to nevadí , alespon se projdu jak jsem chtěla.
"Fufu?!"otevřu tedy jeho klec.Pozvedne ouška a podívá se na mě."Půjdeme
pro králičí dobroty , chceš?"Znovu zastříhá ušima.Vyndám ho z klece nasadím
mu obojek.Sobě žabky na nohy.Trochu sebou šije,ale pak přijme svůj obojek
a už se ho nebojí.Skáče pomalu ze schodů a já jdu za ním , otevřu dveře a
nadechnu se čerstvého vzduchu.Vyrazíme na cestu ,je to jen kousek.
Kolem našeho paneláku , k trafice,za ní sto metrů rovně a pak doprava.
Zachvilku jsme tam.V půlce cesty Fufu bolí nohy , vezmu tedy tu chlupatou
kuličku a nesu jí až do obchodu s chovatelskými potřebami.Pomalu otevřu
a s cinknutím dveře povolí."Dobrý den..."pokynu směrem k pokladně a vydám
se k odělení pro hlodavce.Fufu čuchá dobroty.Vyberu tedy jeho oblíbenou
pochoutku a dojdu k prodavačce , zaplatím příslušnou částku a hned otevřu
balení krmiva pro králíky a nabídnu Fufunce,ta s radostí příjme.Odcházíme zpátky
domů.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama